Chr. Zell a M. Mietke zastupují německou stavební školu.
Cembalo z r. 1728 od Christiana Zella z Hamburku - kde stavitel působil - se dochovalo v dobrém stavu. Jako pravděpodobný žák Mietkeho oba konstrukční styly obsahují mnoho italských prvků,
zejména vnitřní konstrukci, ozdobné lišty apod. Trámce na rezonanční desce jsou ovšem na rozdíl od Mietkeho již podobné frankovlámskému stylu vrcholného baroka. Ostrunění je standardně řešeno železnými strunami (s mosazí v basu).
Typickým rysem německé školy je zaoblení korpusu v basové oblasti, přinášející kromě konstrukční obtížnosti zvýšenou pevnost a stabilitu v této oblasti, v neposlední řadě
pak dovršení designové elegance celku cembalo + stojan.
Originál cembala M. Mietkeho na zámku v Charlottenburgu - stavěný někdy po roce 1700 - prošel bohužel
významnými konstrukčními změnami,
původní rozsah nástroje FF,GG,AA-c3 s mosazným ostruněním (s laděním něco pod 400Hz) byl přestavěn na železné struny s rozsahem FF,GG-e3, s výškou tönu 415 Hz.
Cembalo jako u Zella nese nemalý počet italských stavebních a designových prvků. Jedná se např. o konstrukci tzv. "False-inner-outer", tedy předstíraný vnitřní a vnější korpus,
profilové lišty, tvar kobylky, vnitřní rozpěrné trámce a další. Akustické parametry jako velká plocha rezonanční desky v diskantu, objem nástroje, tvar kobylky a bod trsnutí
dávají vyniknout polyfonní faktuře, což ocenil i J. S. Bach, který si nástroj z Mietkeho dílny objednal do Köthenu a je zde i souvislost s 5. Braniborským koncertem.
Silnou stránkou cembala je samostatný 4' rejstřík. Vzhledem k minimálnímu počtu ozvučných trámců a rozvržení vibrujících ploch rezonanční desky přináší tento rejstřík ojedinělou kvalitu zvuku,
jedná se téměř o další samostatný vestavěný nástroj.
Volba typu strun je u tohoto modelu zásadní, obzvláště pak při obvyklé dispozici 8'+8'+4'. Mosazné struny přinášení výjimečnou kultivovanost zvuku, ovšem relativně malá energie těchto
delikátních a krátkých strun v kombinaci s krátkou vzdáleností kobylky a podpůrné lišty pro 4' kolíky předurčují použití cembala spíše pro komorní využití. Nároky na větší prostor
a početnější ansámbly splní varianta s železnými strunami.
Pro výrobu ozvučné desky je použit nejkvalitnější dobře sušený alpský rezonanční smrk, pro korpus pak obvykle ořech.
Povrchovou úpravou může být barevný odstín vnějšího korpusu a kontrastní dřevina transparentně pro vnitřní nástroj, nebo celotransparentní provedení např ořech/javor, použité na nástroji na obrázcích.
Klaviatura je ve standardní verzi ebenová s kostěným potahem vrchních kláves, s intarzovanými nebo vyřezávanými čely.
Variantou stojanu je základní jednoduchá verze (v ceně), nebo náročnější varianta za příplatek (viz fotografie)
Obvyklá dispozice: 2x8' nebo 2x8' + 4' rejstřík, loutna. Volba (u Mietkeho) mezi mosaznými a ocelovými strunami.
Rozsah: FF-f3, GG-d3, CC-c3.
For a big two or single manual german-style harpsichord were chosen instruments made after Chr. Zell and M. Mietke. Zhe Zell harpsichord located in Hamburg - where the builder worked - has been preserved in a good condition and therefore it can serve as a good example to copy.
As a pupil of Mietke both instruments share many similarities, above all Italian influences. But, the soundboard shows a tendency to a late baroque franco-flemish style of ribbing.
M. Mietke: The original located in the Charlottenburg castle, built after 1700, was
unfortunately altered. The original compass FF, GG, AA-c3 with brass strings at a lower pitch (below 400 Hz) was changed to iron, with a compass FF, GG-e3, 415 Hz.
The harpsichord shows many italian influences. So called false-inner-outer construction (an inner and an outer case pretending to be separated), case mouldings,
nut and bridge shape and inner case framing can serve as an examples. Acoustical characteristics like a large soundboard area between an 8' bridge and a bentside,
a bridge shape, an overall volume and a plucking point shows the instrument's polyphonic skills to good advantage. No wonder J. S. Bach has ordered a Mietke harpsichord to
Cöthen, and there is a relationship between Mietke instruments and a 5. Brandenburg concerto.
The 4' register has a big sound potential in this model. Thanks to a minimal number of soundboard ribs and a layout of vibrating areas comes the register with
a surprising sound richness. It can be seen as an another instrument built in, missing bass notes can be played on the upper manual.
Choosing a proper string material is a big issue here. Most importantly with a usual 8'+8'+4' disposition. While brass strings with its exeptionally cultivated
sound character suffer with small amount of energy given to the strings, together with a very short distance from a 4' hitchpin rail to an 8' bridge, a brass layout
should be used for solo or with smaller groups. To make a sound more solid, penetrating, braking through - for orchestra purposes - it is a good idea to string in iron.
A double-bent bentside is a typical feature of the german building style. It brings not only a decent constructinon challenge but most importantly a very stable
and elegant shape.
Best quality Alpine soundboard wood is used. Walnut is a good choice for the case, either oiled and waxed or painted. The difference between the two cases can be emphasized
using a painted outer case and - for example - a natural cherry inner part. It is possible to use different natural woods for this purpose as well, for instance
combining walnut and maple, as shown on the pictures.
Keyboard is made from ebony/bone with inlaid arcades.
The price covers a simple stand, a decent one shown on the pictures (or even more elaborate) is available.
Disposition: 2 x 8' or 2 x 8' + 4', one or two manuals, lute register.
Compass: FF-f3, GG-d3, CC-c3. Double or triple transposition.