Úvod
Italská cembala
Cembalino, italský virginal
Franko-vlámská cembala
Německá cembala
Nástroje Tibora Haluščáka
Technologie, materiály
Návody, podpora
Ceník
O nás, kontakt
 
Vít Bébar
Šebelova 670a
Bílovice n. Svit.
Tel 608 718 504
bebar@seznam.cz

TOPlist

text
Základem dobrého nástroje je kvalitní, dobře sušené dřevo. Pro rezonanční desku vybírám vhodné přířezy z alpského nebo šumavského rezonančního smrku. Na jednotlivé části ozvučné desky se použije materiál s odlišnou charakteristikou: na basové, středové a diskantové oblasti patří odpovídající charakter rezonančního dřeva.
Samostatnou kapitolou je tloušťka desky, sama o sobě často přeceňovaný faktor, co se kvality a intenzity zvuku týče. I zde je potřeba přihlédnout k oblasti nízkých a vysokých tónů, hlavně pak k umístění kobylky, její velikosti, vzdálenosti k okraji cembala a ke spodním žebrům atd. Dle mých dosavadních zkušeností má větší vliv na kvalitu zvuku správné rozmístění a tvar spodních trámců. Nakonec je i po pečlivém provedení desky nutné ji tzv. odladit, např. ztenčit nebo upravit žebra, této delikátní operaci předchází náročné rozhodování na základě poklepu (akusticky) a průhybu jednotlivých oblastí.
U většiny cembal jsou vlákna orientovány paralelně ke strunám, u některých - zvláště italských - nástrojů směřují šikmo. Povrch desky je standardně upraven slabou šelakovou politurou.

Neméně důležitým faktorem je i příprava korpusu, tak, aby poskytl jednak dost rezonanční plochy (např vyříznutí dosedacích ploch v diskantu), zároveň i dostatečnou tuhost nutnou nejen pro stabilitu, ale i pro dobré rozkmitání desky. Tento faktor můžeme sledovat např. na rozdílu mezi tenkostěnnými (italskými) a pozdními, robustními cembaly. Stěna korpusu o větší tloušťce dobře podepře desku, které nic nebrání v dlouhotrvajícím kmitání. Tenké stěny se rozkmitají zároveň s rezonanční deskou a spotřebují část její energie, což vyústí v kratší doznění - zde se však nejedná o chybu, neboť zvuková energie se stěnami vyzáří a výsledným efektem je její koncentrace v krátkém čase těsně po sisku klávesy.
Při stavbě používám kožní klíh (na akusticky inkriminované oblasti), dále Titebond a jiná vhodná lepidla. Korpus nástroje může být v barvě nebo transparentě upraven (olej s voskem, šelak).

Nejen dobrý zvuk, ale i dobré ladění je další podmínkou obrany před létajícími rajčaty a vajíčky. Z vlastní praxe cembalisty vím, že tato záležitost může být zapeklitá, zvláště pak těsně před koncertem v sále s přicházejícími lidmi. Výsledkem mnohaleté práce je kromě pomůcky pro ladění (The Listener) i celková koncepce nástroje spočívající v následujících změnách:
-krátká vzdálenost od ladícího kolíku ke kobylce, struna vedena vhodným úhlem;
-použití leštěných kolíků na kobylce o větším průměru, zabraňujícím i prasknutí struny;
-mírné zvýšení kolíčníku umožňující menší torzní deformaci ladícího kolíku apod.
Revoluční změnou je možnost použití pomůcky pro ladění - The Listener. Toto zařízení sestává z mikrofonu ukrytého pod rezonanční deskou a vysílacího aparátu. Cembalista pak zavře víko nástroje, nasadí si bezdrátová sluchátka a i při okolním hluku bezproblémově naladí. Variantou je The Listener s přednastavenými historickými temperaturami, ke kterým se jednotlivé tóny v základní oktávě doladí pomocí interferencí, tedy sluchem.

Jako plektra se osvědčil materiál zvaný Celcon, subjektivně s o něco lepším zvukem než obecně používaný Delrin. Umožňuje i snažší intonaci. Alternativou jsou pravá ptačí brka. Nabízí o chlup lepší zvuk a rychlejší odezvu mechaniky, ovšem za cenu obtížnějšího řezání (dle některých názorů i menší trvanlivosti).

Kvalitní struny od Malcolma Rose, vyráběné tradičním způsobem, umožní nástrojům plně rozvinout svůj zvukový potenciál. U nových cembal je pak nutno několik měsíců počkat na tzv. rozehrání, mikrostruktura napjaté struny se časem mění.

Jacky (sloupky) jsou dřevěné, se spodním intonačním šroubkem. Jako vratná pružina kolíbky slouží pravá černá prasečí štětina, která se nastavuje u každého jacku individuálně. Spodní intonační šroubky jsou dle dosavadních zkušeností nejlepší volbou:
-jsou dost široké pro dobrý kontakt s klávesovým táhlem a nepoškozují filc ani při transpozici;
-díky oblému tvaru a šířce umožňují tranpozici bez vytahování jacků (ani krajních díky podpůrným blokům);
-pro dokonalou intonaci jsou nezbytné, umožňují přesné nastavení, zvláště pak u vícerejstříkového cembala
Jako materiál se uplatní hruška, buk a javor. Kolíbka je zimostrázová.

Pro dobrý pocit ze hry a citlivost je třeba precizně vybalancovat klávesová táhla. Jde o hmotnostní i délkové poměry. U cembalina je zvláštností pozvolná změna balančního bodu u kláves nejnižšíh tónů za účelem dostatečné repetice.

Většinu stojanů lze napevno přišroubovat zespodu ke dnu cembala a manipulovat pak s celým nástrojem včetně podstavce.